Jak vidí hlubokomořské ryby? Odpověď hledá nový ERC
„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Většina obratlovců má velmi podobnou – evolučně konzervovanou – strukturu oka. Právě studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, která nyní získala prestižní ERC Consolidator grant.
„Ryby obecně vidí mnohem lépe než člověk! Navíc ryby jsou nesmírně rozmanitou skupinou živočichů – evolučně si vyvinuly řadu ‚divností‘. Kdybychom měli ze všech obratlovců vybrat deset největších adaptací očí – devět z deseti budou jistě ryby,“ říká evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty, které učaroval výzkum smyslových orgánů hlubokomořských ryb, především zraku. Před čtyřmi lety se jejímu týmu podařilo v oku některých hlubokomořských ryb objevit unikátní sadu pigmentů – rhodopsinů a s překvapivým objevem se dostali dokonce i na titulku vědeckého magazínu Science.
Nyní Zuzana Musilová získala prestižní Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). V aktuálním kole uspěl i její spolužák z Přírodovědy Matyáš Fendrych, který se věnuje výzkumu rostlinného hormonu auxinu – více v samostatném článku.
„V ERC projektu chceme navázat na naše předchozí výsledky a zjistit, jak přesně to funguje – jak vidí hlubokomořské ryby. Díky nedávnému rozvoji technologií můžeme nyní sekvenovat RNA na úrovni jednotlivých buněk, což nám umožní studovat jednotlivé světločivné buňky v rybím oku,“ líčí evoluční bioložka.
K čemu je to dobré? „Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Většina obratlovců má velmi podobnou – evolučně konzervovanou – strukturu oka. Právě studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová a jako konkrétní příklad uvádí vyžití jedné chemické látky z hlubokomořských ryb pro experimentální léčbu zeleného zákalu. Způsob vyrovnání se s vysokým očním tlakem se zdá být univerzální. Úspěšná držitelka ERC grantu zároveň připouští, že ačkoliv se to na první pohled může zdát velmi nepravděpodobné i její výzkum může mít jednou biomedicínské využití, i když to není primárním cílem jejího výzkumu. „Naším cílem je skutečné základní výzkum – pochopit podstatu, jak oči fungují. Ale nikdy nevíte, zda to jednou nenajde nějaké praktické využití,“ dodává...
... Grant jsem finálně odevzdávala v šestinedělí, což bylo možné zejména díky férovému rozdělení péče o dcerku s manželem – také vědcem. A díky workshopům, které organizuje Technologické centrum Akademie věd, jsem projekt měla napsaný již o půl roku dříve. To je velmi užitečné, protože pak máte dostatek času na vylepšování,“ říká Zuzana Musilová, která nejvíce oceňuje zpětnou vazbu. „Celý ten přípravný proces je pro nás žadatele nesmírně užitečný – od počátku dostáváte cennou zpětnou vazbu od lidí, kteří sami již ERC grant získali, účastnili se pohovoru, nebo byli v hodnotících panelech. To vám pomůže přehodnotit výzkumný směr a na co všechno se chcete zaměřit, ale třeba i zvolit správný způsob komunikace,“ shrnuje úspěšná žadatelka, která zdůrazňuje, že jen nápad nestačí! „Pečlivé zpracování je stejně důležité jako samotná výzkumná otázka a možná právě to rozhoduje o úspěšnosti žádosti, protože v druhém kole už se potkáváte s ostatními žadateli, kteří všichni měli nějaký dobrý nápad.“....
Celý článek si můžete přečíst zde.
(Zmíněné Technologikcé centrum Akademie věd je od listopadu 2022 přejmenováno na Technologické centrum Praha.)