Zaváděním umělé inteligence se v ČR zabývá 40 start-upů

Český autorský zákon nezná dílo vytvořené počítačem, co kdyby dnes např. program bez přispění člověka napsal knihu?  

Zaváděním technologií umělé inteligence (AI) se v České republice zabývá zhruba 40 start-upů. Je to srovnatelné číslo s Evropou, řekl Luboš Král z Českého vysokého učení technického v Praze na včerejší konferenci v Černínském paláci. Veřejnost by měla AI vnímat jako příležitost, nikoli jako hrozbu, doplnil Martin Faťun z Technologického centra Akademie věd ČR (AV ČR). Negativa ale vidí v nedostatku skutečně revolučních firem, ve schopnosti do výzkumné sféry přitáhnout špičkové výzkumníky, v nerovnováze mezi českými regiony nebo ve vzdělávání.

České start-upy se podle analýzy zaměřují na vývoj produktů a služeb zejména v informačních a komunikačních technologiích a jako podpůrné nástroje pro různé oblasti, jako jsou vyhledávání textů či počítačové vidění. Některé působí v bezpečnosti nebo marketingu. Podle studie o potenciálu rozvoje AI v ČR, kterou v pondělí projednala vláda, české start-upy vyvíjejí mezinárodně relevantní technologie, absentuje však spolupráce mezi nimi a univerzitami či výzkumnými centry. V počtu start-upů vede v Evropě Švýcarsko, následují Finsko, Velká Británie, Švédsko, Irsko a Dánsko.

Firmám a start-upům věnujícím se AI by podle Krále pomohlo, kdyby měly dostatečný přístup k datům. "Nadnárodní firmy mají přístup
k datům z různých zemí, jsou schopny se lépe vypořádat s nedostatkem dat. Firma, která má pobočky po celém světě, je schopna systém natrénovat na specifika různých zemí. Takový start-up v České republice není," řekl. Stát jim podle něj může pomoci právě zpřístupněním dat či úpravou legislativy.

Jen málo českých firem také podle Krále chce přijít se skutečně revolučními technologiemi a produkty. Rizikové investice do start-upů sice existují, ale ve srovnání se zahraničím jsou nízké. Ve výzkumné sféře se pak nedaří udržet špičkové vědce kvůli nedostatečnému ohodnocení výzkumníků, dodal Král.

Podle Faťuna skýtá umělá inteligence příležitost k zvýšení produktivity práce a využití uvolněných lidských zdrojů pro kreativnější činnosti. Problémy však tkví například v tom, že existují regiony, které jsou více ohrožené automatizací a mají větší podíl nekvalifikované práce. "Je potřeba v krajích působit, zvyšovat vzdělanost, přitáhnout nějakým způsobem moderní odvětví služeb a průmyslu, snažit se na kraje nezapomínat," uvedl. Potíže jsou podle něj například v Karlovarském kraji či na severu Čech.

Podle Alžběty Krausové z Ústavu státu a práva AV ČR je současný právní řád v ČR flexibilní a otevřený novým technologiím, například autorský zákon ale nezná takzvané dílo vytvořené počítačem. "Kdyby vám nějaký inteligentní systém bez zásadního přičinění člověka vytvořil autorské dílo, například napsal knihu, musíme se ptát, komu budou náležet autorská práva. Nesetkali jsme se zatím
s konkrétním problémem, ovšem do budoucna je nutno předpokládat, že tyto případy nastanou," poznamenala.

Dnešní odbornou konferenci uspořádal Úřad vlády ČR k výstupům vládou projednané studie. Na ni by měla navazovat Národní strategie pro umělou inteligenci, kterou má ministerstvo průmyslu ve spolupráci s dalšími resorty předložit vládě do 30. dubna.

Text článku na ITBIZ je k dispozici zde.