V jídelnách a fastfoodech končí desetina všeho jídla v odpadu, zjistili výzkumníci. Ročně se vyhodí 30 tisíc tun

Z jednoho kilogramu jídla připraveného ve veřejných jídelnách včetně restaurací rychlého občerstvení skončí v koši více než sto gramů. Na čtvrteční konferenci věnované plýtvání potravinami ve veřejném stravování to uvedli výzkumníci z Technologického centra Akademie věd ČR. Prezentovali závěry loňského terénního průzkumu. Jen v Česku se podle badatelů v těchto podnicích vyhodí ročně téměř 30 tisíc tun potravin. Rozhodně ale nepatří k největším původcům potravinového odpadu. Velké ztráty jsou i v domácnostech.

"V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok a třetina veškerého jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Zhruba třetinou se na tom podílí samotný spotřebitel," uvádí Anna Strejcová z projektu Zachraň jídlo. "Průměrná evropská rodina za rok zaplatí 20 tisíc korun za jídlo, které vyhodí," doplňuje ji Jan Talaš, spoluautor aplikace Jídlov, která pomáhá podnikům prodat potraviny, které by jinak skončily v koši.

Jak těmto ztrátám předcházet, konkrétně ve veřejných jídelnách a fastfoodech, nyní řeší Technologické centrum. Jeho badatelé přišli na to, že za třetinou vyhozených potravin v jídelnách stojí konzumenti. Přičemž třetina z nich v dotazníkovém šetření uvedla, že důvodem, proč nedojedli, je příliš velká porce. Výzkumníci po dobu 63 dní prohlíželi a vážili odpadkové koše v celkem dvanácti provozovnách. Rukama jim prošly tři tuny jídla a pití určeného k vyhození.

"Množství potravin vyřazených z prodeje, přitom stále využitelných, se pohybuje mezi dvěma až dvaceti čtyřmi kilogramy na jídelnu denně," vypočítává Lenka Hebáková, manažerka výzkumu. Ten poslouží jako základ pro příručku, která má jídelnám a fastfoodům pomoci předcházet plýtvání s jídlem. Vyjít má v polovině příštího roku. "Nyní probíhá debata se zapojenými řetězci o příčinách vzniku tohoto odpadu a možnostech, jak mu předcházet," přibližuje Hebáková.

Největší podíl na vyhozených potravinách v jídelnách mají podle výzkumníků kuchyně, kde vzniká 56 procent tohoto odpadu. Na rozdíl od konzumentů jsou do jejich odpadu kromě nesnědených jídel ale započítávány i takové zbytky jako kosti či slupky od ovoce a zeleniny. Provozovny už nyní na snižování množství odpadů pracují.
Velkými změnami v posledních letech prošel například řetězec McDonald's. "Tou nejzásadnější změnou je, že připravujeme všechno jídlo na objednávku," říká Zuzana Svobodová.

Článek Viktora Votruby je ke shlédnutí na webu HN zde.