Výzkum a vývoj v podnicích působících v klíčových aplikačních odvětvích

Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) v Česku dlouhodobě rostou. V roce 2018 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přiblížily 103 mld. Kč, což je oproti roku 2010 téměř dvojnásobek. Výrazně rostou také výdaje podnikatelského sektoru na VaV (BERD), které v roce 2018 dosáhly 63,7 mld. Kč (tj. přibližně 62 localhost GERD).

Nárůst podnikových výdajů na VaV od roku 2010 do roku 2018 byl poněkud vyšší než nárůst celkových výdajů na VaV. Zároveň však v podnikatelském sektoru neustále narůstá podíl výzkumu realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou. Zatímco v roce 2005 se domácí podniky podílely z více než poloviny na celkových výdajích na VaV, v roce 2018 byla v domácích podnicích realizována pouze třetina celkových výdajů podnikatelského sektoru na VaV (viz obr. 1).

Obr. viz tento odkaz

Také ve všech klíčových aplikačních odvětvích definovaných v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (NRIS3) mají výdaje na VaV vzrůstající tendenci. Nejvyšší výdaje na VaV jsou ve třech klíčových odvětvích – pokročilé stroje a technologie, digitální technologie a elektrotechnika a dopravní prostředky pro 21. století, ve kterých se dohromady realizuje přibližně 60 localhost BERD. Také se ukazuje, že postupně narůstá význam digitálních technologií a elektrotechniky – zatímco v roce 2005 bylo v tomto odvětví realizováno přibližně 20 localhost BERD, v roce 2017 to bylo již více než 30 localhost BERD. Naopak klesá podíl VaV realizovaného v klíčovém aplikačním odvětví pokročilé stroje a technologie (viz obr. 2).

Z analýzy zpracované Technologickým centrem AV ČR zároveň vyplývá, že ve většině aplikačních odvětví NRIS3 strategie je VaV realizován z větší části v podnicích pod zahraniční kontrolou. Podniky pod zahraniční kontrolou dominují ve VaV v odvětvích, která tvoří „páteř“ hospodářství ČR (výroba dopravních prostředků) i v perspektivních odvětvích, jako jsou digitální technologie, elektronika, léčiva a biotechnologie. VaV realizovaný domácími podniky převládá spíše v aplikačních odvětvích s nižší technologickou náročností, jako je například energetika, hutnictví či průmyslová chemie, nebo v odvětvích, která mají lokální charakter (například zemědělství a lesnictví, životní prostředí a biodiverzita, výstavba a lidská sídla). Výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou rostou daleko rychleji než u domácích podniků, a podíl VaV realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou se ve většině aplikačních odvětví NRIS3 strategie zvyšuje.

Také se ukazuje, že domácí podniky daleko více než podniky pod zahraniční kontrolou využívají přímou veřejnou podporu. V řadě aplikačních odvětví veřejná podpora tvoří významnou část výdajů domácích podniků na VaV (20 localhost až 40 localhost celkových výdajů na VaV), a v některých odvětvích (zejména odvětvích s nízkou přidanou hodnotou) by VaV bez veřejné podpory zřejmě nebyl realizován. Přímá veřejná podpora tvoří více než 20 localhost celkových výdajů na VaV i v domácích podnicích působících v aplikačních odvětvích, jako jsou digitální technologie. I když podíl veřejné podpory je u domácích podniků výrazně vyšší než v podnicích pod zahraniční kontrolou, celkové výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou rostou daleko rychleji než v domácích podnicích (v domácích podnicích
v některých odvětvích dokonce klesají).

Detailnější zjištění ze zpracované analýzy lze nalézt v aktuálním vydání časopisu ERGO.

Článek byl publikován na webu Vedavyzkum.cz zde.