Michal Pazour: Otevřená cesta k technologické suverenitě EU

S novou Evropskou komisí jsme vstoupili do nové éry otevřené globální soutěže o technologickou suverenitu EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svých Politických pokynech pro příští Evropskou komisi 2019–2024 zdůrazňuje, že současná Komise bude prostřednictvím hospodářské, obchodní a průmyslové politiky usilovat o zajištění technologické suverenity EU v klíčových digitálních technologiích.

V širším kontextu lze úsilí o technologickou suverenitu EU vnímat jako snahu o získání vedoucí pozice ve výzkumu, vývoji a aplikacích nových průřezových technologií, které mají stěžejní význam pro ekonomickou transformaci evropského hospodářství (tzv. key enabling technologies).
Nový neočekávaný impuls do této globální soutěže o technologickou suverenitu vnesla pandemie koronaviru covid-19, která poukázala na důležitost a potřebu digitální a technologické transformace EU. Díky novým technologiím se bezesporu podařilo zmírnit negativní ekonomické a společenské dopady restriktivních opatření souvisejících se zamezením šíření pandemie koronaviru. Nebezpečným směrem politických diskusí souvisejících s pojetím technologické suverenity, kterou pandemie stimulovala, je však úsilí o techno- logickou soběstačnost EU a snaha omezit využívání mimoevropských technologií. Jakkoliv to může působit pro EU nepříznivě, naprostá většina tzv. digitálních hyperscale, tedy firem dominujících infrastruktuře pro různé cloudové a navazující služby – typicky Google, Amazon, Facebook apod., sídlí mimo EU. Snaha nahradit nebo zásadně omezit působení těchto firem na evropském trhu
však může paradoxně vést k omezení přístupu k technologickým novinkám, a tím k prohloubení technologického zaostávání EU za Spojenými státy, Čínou a dalšími zeměmi jihovýchodní Asie......

Celý text naleznete na webu vedavyzkum.cz, zároveň vyšel jako editorial letošního 2. čísla časopisu Ergo.