ERC: Jak se vede České republice?

Evropská výzkumná rada (ERC) už od roku 2007 podporuje nejlepší evropskou vědu. Její rozpočet nyní představuje sedmnáct procent celého rozpočtu programu Horizon Europe. Nový seriál portálu Vědavýzkum.cz představí zkušenosti úspěšných ERC grantistů v Česku.

Uspět v jednom z programů Evropské výzkumné rady a získat některý z jejích prestižních grantů představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterého může vědec v Evropě dosáhnout. Není ostatně divu. Jak ukázal minulý díl seriálu, až mezi 70 a 80 localhost všech vědeckých projektů financovaných ERC přineslo zásadní posun ve vědeckém poznání, či dokonce průlomový objev. Také velkorysé financování, které umožňuje realizovat i ty nejambicióznější projekty, přitahuje zájem vědců z celého světa. Soutěže ERC jsou tak vysoce kompetitivní. Například úspěšnost v nedávno ukončené soutěži ERC Starting Grants 2021 byla pouhých 10,2 localhost.....

.....

Důvodů, proč nejsme tak úspěšní, jako některé další země, je mnoho. Na jeden z nich upozorňuje Petr Neugebauer z Vysokého učení technického v Brně, kde pracuje na svém projektu metody paramagnetické rezonance, s nímž uspěl v soutěži ERC Starting Grants: „Myslím, že chybí podpora v systematickém rozvoji mladých vědců. Každá instituce by chtěla mít ERC grantistu, ale realita je taková, že v Čechách není moc lidí, kteří s ERC mají nějakou zkušenost. To vede k tomu, že ti, kteří by si o grant chtěli požádat, se nemají koho ptát.“

Řada vědeckých organizací se v posledních letech snaží v Česku působící vědce stále intenzivněji podporovat. Technologické centrum AV ČR pořádá pravidelné workshopy pro uchazeče o granty ERC a také zpracovalo doporučení pro podporu uchazečů na institucionální a národní úrovni. Letos ve spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou vznikla také Expertní skupina na podporu žadatelů ve výzvách ERC.

Podle Zdeňka Strakoše z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který je jejím koordinátorem, je důležité také pokračovat ve změně místního prostředí. Strakoš upozorňuje, že čeští žadatelé nemusí být pro hodnotitele dostatečně věrohodní. „Nedostali včas možnost se osamostatnit, založit si vlastní výzkumnou skupinu a jít svou vlastní cestou,“ vysvětluje Strakoš pro časopis UK Forum. Podle něj jsou proto pro budoucí úspěchy v ERC klíčové programy, které podporují emancipaci mladých vědců, jako je například program Primus na Univerzitě Karlově, MUNI Award na Masarykově univerzitě, prémie Lumina quaeruntur na Akademii věd ČR a další.

Celý článek o tom, jak se našim vědcům daří získávat ERC granty nalezente na webu vedyvyzkum.cz zde.