Klára Černá: Sociálních věd a humanitních oborů je třeba si vážit
Co se skrývá pod novou iniciativou s názvem Nový evropský Bauhaus a jak jsou na tom české sociální a humanitní vědy v evropských programech? I na tyto otázky odpovídala Klára Černá, expertka na oblast evropských projektů z Technologického centra AV ČR.
Iniciativa Nový evropský Bauhaus (dále také „NEB“), jež byla představena Evropskou komisí na podzim roku 2021, podporuje nový životní styl, v němž jdou stylový design a inovativní řešení ruku v ruce s udržitelností. Cílem této iniciativy, jež vychází z myšlenek hnutí Bauhaus vzniklého v roce 1919, je poskytnout všem občanům přístup k oběhovému zboží s nižšími uhlíkovými emisemi, které podporuje obnovu přírody a chrání biologickou rozmanitost.
O Novém evropském Bauhausu, příležitostech pro české organizace i národních úspěších jsme si povídali s Klárou Černou, která je národním kontaktem v Technologickém centru Akademie věd České republiky pro oblast sociálních a humanitních věd. Ty v aktuálním rámcovém programu Horizont Evropa spadají do klastru „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“, který obsahuje tři hlavní oblasti výzkumu: demokracie a demokratické vládnutí, kulturní dědictví a role kulturně-kreativního průmyslu, sociálně-ekonomická transformace současného světa.
S čím se na Vás můžou výzkumníci obracet, s čím jim můžete pomoci?
Máme portfolio služeb, které jsou uvedeny na našich webových stránkách. Jde například o pomoc již v počátku uvažování o zapojení do grantových výzev, kdy nabízíme poradenství od úvodních pohovorů, až po závěrečné čtení návrhu projektu, dále například také finanční a právní poradenství, které souvisí s evropskou spoluprací, pořádáme tzv. Infodny a mnoho dalšího.
Mojí nejběžnější činností je vyhledávání výzkumných témat na míru konkrétnímu ústavu či instituci. Z více než čtyřiceti vypsaných výzev jim nabídnu tři až čtyři nejpodobnější jejich zaměření a společně pak hledáme způsob, jak se do dané evropské spolupráce zapojit. Z českého prostředí totiž účastníci znají proces, kdy žádají o grant, a ten dostanou, nebo ne. V našem případě nejde jen o finanční stránku projektu, která je bezesporu zajímavá, ale jde hlavně o spolupráci na evropské úrovni, zapojení do mezinárodních klastrů.
Jak vypadá strategie, kterou by měli dodržet vědec nebo instituce, aby v grantové výzvě uspěli? ...
Celý rozhovor si můžete přečíst na tomto odkazu.