Nový evropský Bauhaus a sociální vědy

Proč je třeba si vážit sociálních věd a humanitních oborů a co je Nový evropský Bauhaus je téma rozhovoru s Klárou Černou, národním kontaktem (NCP) pro Klastr 2 - kultura, kreativní a inkluzivní společnost Horizontu Evropa, který poskytla redakci portálu Vědavýzkum.cz:

Co se skrývá pod novou iniciativou s názvem Nový evropský Bauhaus a jak jsou na tom české sociální a humanitní vědy v evropských programech? I na tyto otázky odpovídala Klára Černá, expertka na oblast evropských projektů z Technologického centra AV ČR. 

Iniciativa Nový evropský Bauhaus (dále také „NEB“), jež byla představena Evropskou komisí na podzim roku 2021, podporuje nový životní styl, v němž jdou stylový design a inovativní řešení ruku v ruce s udržitelností. Cílem této iniciativy, jež vychází z myšlenek hnutí Bauhaus vzniklého v roce 1919, je poskytnout všem občanům přístup k oběhovému zboží s nižšími uhlíkovými emisemi, které podporuje obnovu přírody a chrání biologickou rozmanitost.

O Novém evropském Bauhausu, příležitostech pro české organizace i národních úspěších jsme si povídali s Klárou Černou, která je národním kontaktem v Technologickém centru Akademie věd České republiky pro oblast sociálních a humanitních věd. Ty v aktuálním rámcovém programu Horizont Evropa spadají do klastru „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“, který obsahuje tři hlavní oblasti výzkumu: demokracie a demokratické vládnutí, kulturní dědictví a role kulturně-kreativního průmyslu, sociálně-ekonomická transformace současného světa.

S čím se na Vás můžou výzkumníci obracet, s čím jim můžete pomoci?

Máme portfolio služeb, které jsou uvedeny na našich webových stránkách. Jde například o pomoc již v počátku uvažování o zapojení do grantových výzev, kdy nabízíme poradenství od úvodních pohovorů, až po závěrečné čtení návrhu projektu, dále například také finanční a právní poradenství, které souvisí s evropskou spoluprací, pořádáme tzv. Infodny a mnoho dalšího.

Mojí nejběžnější činností je vyhledávání výzkumných témat na míru konkrétnímu ústavu či instituci. Z více než čtyřiceti vypsaných výzev jim nabídnu tři až čtyři nejpodobnější jejich zaměření a společně pak hledáme způsob, jak se do dané evropské spolupráce zapojit. Z českého prostředí totiž účastníci znají proces, kdy žádají o grant, a ten dostanou, nebo ne. V našem případě nejde jen o finanční stránku projektu, která je bezesporu zajímavá, ale jde hlavně o spolupráci na evropské úrovni, zapojení do mezinárodních klastrů.

Jak vypadá strategie, kterou by měli dodržet vědec nebo instituce, aby v grantové výzvě uspěli?

V této věci bych se opřela o zkušenost vědců, kteří už v evropských projektech působí. Ti doporučují navazovat na mezinárodní spolupráci, kterou už žadatelé mají – ať už ji získali v rámci konferencí, post-doktorské stáže či jde o kontakty ještě ze studentských výjezdů v rámci programu Erasmus+ nebo zahraniční pobyty v rámci Akcí Marie Skłodowska-Curie. Navázat spolupráci, která stojí na předchozím kontaktu, se pochopitelně podaří mnohem častěji.

Setkáváme se s tím, že za námi přijde výzkumná organizace, kterou zaujme téma v evropské výzvě, a chce v něm figurovat jako koordinátor. My se v takovém případě snažíme doporučit, aby si každá taková organizace nejprve vyzkoušela roli účastníka projektu a měla možnost si vše náležitě „ohmatat“. Bez těchto klíčových zkušeností je velmi obtížné v evropských projektech uspět a někdy se pak stane, že taková výzkumná organizace vyvine opravdu velké úsilí vedoucí k napsání projektu, který pak končí neúspěchem. Výsledkem toho je, že na program Horizont Evropa zanevře. A to je škoda.

Nebo naopak uspěje a je následně zavalena velkým množstvím povinností, na které nebyla připravena ať už z hlediska zkušeností, nebo lidských kapacit. Proto vždy doporučuji postupovat opravdu krok za krokem....

Celý rozhovor si můžete přečíst na tomto odkazu.