Kde končí přemýšlení o budoucnosti a začíná utopie?
Články ke stažení:
Přemýšlení o budoucnosti je ošidné úsilí, které už ze své podstaty místo argumentů
v podobě empirických důkazů nabízí mlhavé úvahy a přinejlepším více či méně mylné predikce. Přináší směr, orientaci a možnosti adaptace, ale chybné závěry se dozví-
dáme až časem, pokud vůbec. K tomu by jistě měl co dodat i Lord Birkenhead, autor futurologické eseje z roku 1930 s názvem „Svět v roce 2030“.
Četba jeho práce svádí k jednoduchým závěrům, přitom v něčem nabízí až překvapivě současný pohled na technologický vývoj a jeho širší souvislosti. Odpověď na otázku: „Proč se svět deset let od domnělého naplnění Birkenheadových představ jeho stoletým úvahám příliš nepodobá?“, je totiž skryta právě v autorových přinejmenším částečně chybných predikcích. Co má společného syntetický kaučuk s prvním komerčně úspěšným osobním počítačem? Existuje něco jako přirozený vývoj?
Dávné pohledy, naše současnost a vše mezi tím
Lord Birkenhead, vlastním jménem Frederick Edwin Smith, jedna z výraznějších postav meziválečné konzervativní britské politické scény, přišel krátce před smrtí se svou esejí o budoucnosti – publikací „Svět v roce 2030“. Ve své 250 stránkové eseji se zabýval širšími úvahami, ale i konkrétnějšími predikcemi budoucnosti vědy, průmyslu, změn v životním stylu.
Smith, vášnivý bohém, který nedlouho po vydání své futurologické eseje umírá právě na důsledky svého životního stylu, kupříkladu předpokládal, že energie v roce 2030 bude levnou, jednoduše a s přírodou v souladu generovanou komoditou. Rozvoj bezdrátových telefonů a dalších zařízení měl umožnit to, že „bude možné pro kohokoli, kdo bude sedět doma, aby se účastnil libovolně vzdáleného setkání.“ (Smith, 1930). Pozornost Smith věnoval rovněž změnám práce a pracovní doby. O pracovní době a jejím zkracování se lze (znovu) dočíst z nedávných debat relativně mnoho, včetně stále aktuálnější otázky, proč je svět, který je nepoměřitelně efektivnější než kdy předtím, pořád více zaměstnáván (viz exkurs úvahami o zkracování a zefektivňování práce v knize Rutgera Bregmana: „Utopia for realists“). Četba Smithovy futurologické práce může zaujmout jinými konkrétními příklady, kde se ve svých předpokladech autor přiblížil či výrazně vzdálil skutečnému vývoji, na který nám všehovšudy zbývá ještě necelých 10 let.
Celý článek Marka Poura nalezenete na webu veda-výzkum.cz zde.